Došlo se k závěru, že (1) jazyk je mocným nástrojem při utváření myšlení o abstraktních oblastech a (2) rodný jazyk hraje důležitou roli při utváření obvyklého myšlení (např., jak má člověk tendenci přemýšlet o čase), ale neurčuje zcela jeho myšlení v silném whorfovském smyslu.
Utváří jazyk to, co si myslíme?
jazyk, kterým mluvíme, ovlivňuje mnoho různých věcí. Může to ovlivnit způsob, jakým přemýšlíme o čase, prostoru a dokonce i barvách! … Lidé, kteří mluví různými jazyky, se zaměřují na různé věci v závislosti na slovech nebo struktuře vět, které mají k dispozici. Ovlivňuje náš myšlenkový proces a naše pocity.
Jak jazyk ovlivňuje myšlení?
Jazyky neomezují naši schopnost vnímat svět nebo přemýšlet o světě, ale zaměřují naše vnímání, pozornost a myšlení na konkrétní aspekty světa. … Různé jazyky tedy zaměřují pozornost svých mluvčích na různé aspekty prostředí – fyzické nebo kulturní.
Reprezentuje jazyk naše myšlenky?
Jazyk zcela neurčuje naše myšlenky – naše myšlenky jsou na to příliš flexibilní – ale obvyklé používání jazyka může ovlivnit náš návyk myšlení a jednání. Zdá se například, že určitá jazyková praxe je spojena dokonce s kulturními hodnotami a sociální institucí. Upustit zájmeno je ten případ.
Co jevztah mezi jazykem a myšlením?
Kousky jazykových informací, které vstoupí do mysli jednoho člověka, od druhého, způsobí, že lidi pobaví novou myšlenku s hlubokými dopady na jeho znalosti světa, vyvozování a následné chování. Jazyk nevytváří ani nezkresluje pojmový život. Myšlenka je na prvním místě, zatímco jazyk je výraz.
