sloveso (používané s předmětem), pomlouvat, pomlouvat. útočit na dobré jméno nebo pověst, například vyslovením nebo zveřejněním zlomyslně nebo nepravdivě čehokoli ubližujícího; pomluva nebo pomluva; pomlouvat: Úvodník novin očernil politika. Archaický. zostudit; způsobit ostudu.
Co znamená pomluva?
přechodné sloveso. 1 zákon: poškozovat pověst tím, že sdělujete nepravdivá prohlášení o: poškodit pověst pomluvy (viz záznam o pomluvě 1, smysl 2a) nebo pomluvě (viz záznam o pomluvě 2, smysl 2) pomlouvat její charakter. 2 archaický: obviňovat z čarodějnictví.
Je hanobení přídavné jméno?
obsahující pomluva; poškozující pověst; pomlouvačný nebo urážlivý: Tvrdila, že článek v časopise byl pomlouvačný.
Jaké je podstatné jméno pomluvy?
podstatné jméno. akt pomluvy; falešné nebo neoprávněné poškození dobré pověsti jiného, například pomluvou nebo pomluvou; pomluva: Zažalovala časopis za pomluvu charakteru.
Je pomlouvat slovo?
sloveso. Pomlouvat; urážet nebo pomlouvat.