Je důležité si uvědomit, že sebeobviňování není vždy špatné. Když ubližujeme druhým, sebeobviňování nás může přimět uznat bolest, kterou jsme způsobili. Odtud se můžeme poučit ze svých chyb a pokusit se být v budoucnu empatičtější. Tímto způsobem nás sebeobviňování může učinit lidštějšími.
Co způsobuje sebeobviňování?
Když sebeobviňujeme, je to často proto, že jsme byli odmala zvyklí převzít zodpovědnost a vlastnictví za věci, které jsme nesměli. Mohli jsme být součástí rodiny, jejíž dysfunkci jsme absorbovali a přijali za svou.
Jak zacházíte se sebeobviňováním?
Vidět se úplně – přijmout své silné i slabé stránky – je jediný způsob, jak se tomu bránit.…
- Pracujte na rozlišení převzetí odpovědnosti od sebeobviňování. …
- Promluvte si se sebekritickým hlasem. …
- Pracujte na tom, abyste se viděli úplně. …
- Rozvíjejte sebesoucit. …
- Prozkoumejte své přesvědčení o sobě samém.
Je sebeobviňování mechanismem zvládání?
Sociální psychologické teorie stresu a zvládání poznamenávají, že sebeobviňování je typ procesu zvládání,, protože zahrnuje kognitivní aktivity, které ovlivňují vztah jednotlivce k jeho cílům.
Proč se obviňuji, když to není moje chyba?
Deprese a obsedantní poruchy jsou další stavy, které mohou způsobit, že člověk bude mít sklon k sebe-obviňování reakce na události. Lidé s obsedantními problémy mají tendenci přeceňovat svůj smysl pro zodpovědnost a jejich myšlenky a strachy převládají při připisování viny.
