2. Básník si s bolestí uvědomil, že její matka dost zestárla a vypadá skoro jako mrtvola. …To uvědomění bylo bolestné, protože přineslo strach z odloučení od matky a pocit bezmoci z neschopnosti pro matku cokoli udělat.
Jak básník zahání bolestnou myšlenku?
(a) Básník zahnal bolestnou myšlenku znepokojující realitu, že její matka stárne a ona může kdykoli zemřít. (b) Když se podívala z auta, uviděla na krajnici mladé stromy, které se zdály být v pohybu. Viděla také skupinu dětí, jak vesele vybíhají ze svých domovů, aby si hrály.
Proč je básník plný bolesti?
Básnířka je plná úzkosti, když si uvědomuje stárnutí své matky a cítí bolest odloučení při představě, že ji ztratí. Také si přeje matčino mládí a přitažlivost, o které věří, že ji ztratila.
Co mohl básník cítit?
Odpověď: Místo toho, aby viděl negativní aspekty přírody, jako je jedlovec, vrána a sníh, básníkova nálada se stala veselou a to mu pomohlo zapomenout na svůj smutek. Jeho hořká nálada se změnila v optimističtější a cítil přírodu jako pozitivní médium.
Čeho si básník všiml na své matce?
Úplná odpověď:
V básni se říká, že když sedíte vedle básníka v autě,básníkova matka podřimovala s otevřenými ústy a vypadala ‚popelavě jako mrtvola‘. Básník si se zármutkem uvědomil, že její matka byla ve skutečnosti tak stará, jak vypadala a nyní je závislá na svých dětech.
