Obecně zahrnuje interakci elektronů v sigma orbitalu s blízkými nevazebnými p nebo antivazebnými σ∗nebo π∗ orbitaly za účelem poskytnutí prodloužených molekulárních orbitalů, které dále zvyšují stabilitu systému.
Který z následujících orbitalů se účastní hyperkonjugace?
Hyperkonjugace zahrnuje delokalizaci σ a π-vazebných orbitalů, tj. odstraňuje σ-π konjugaci. Druh delokalizace zahrnující orbital sigma vazby se nazývá hyperkonjugace.
Zahrnuje hyperkonjugace delokalizaci pí elektronů?
Hyperkonjugace je delokalizace sigma elektronu také známá jako sigma-pi konjugace. Přítomnost α-H vzhledem k dvojné vazbě, trojné vazbě nebo kladnému náboji obsahujícímu uhlík (v karboniovém iontu) nebo nepárový elektron (ve volném radikálu) je podmínkou hyperkonjugace.
Co se děje při hyperkonjugaci?
Delokalizace σ-elektronů nebo osamoceného páru elektronů do sousedního π-orbitalu nebo p-orbitalu se nazývá hyperkonjugace. Dochází k němu v důsledku překrývání σ-vazebného orbitalu nebo orbitalu obsahujícího osamocený pár se sousedním π-orbitalem nebo p-orbitalem. Je také známý jako „žádná rezonance vazby“nebo „Baker-Nathanův efekt“.
V jakém případě dochází k negativní hyperkonjugaci?
Negativní hyperkonjugace nastává, když plné π nebo p orbitaly interagují ssousední antivazebné σ orbitaly (v kontrastu s „pozitivní“hyperkonjugací, jak je vidět u ethylkarbokationtu). Příklad tohoto efektu lze vidět v trifluormethoxy aniontu a v anomerním efektu.
