BK virus (BKV), také známý jako Polyomavirus Polyomavirus Životní cyklus polyomaviru začíná vstupem do hostitelské buňky. Buněčné receptory pro polyomaviry jsou zbytky kyseliny sialové glykanů, běžně gangliosidů. Připojení polyomavirů k hostitelským buňkám je zprostředkováno vazbou VP1 na sialylované glykany na buněčném povrchu. https://en.wikipedia.org › wiki › Polyomaviridae
Polyomaviridae – Wikipedie
hominis1, byl poprvé izolován v roce 1971 z moči pacienta po transplantaci ledviny, iniciály B. K.
Co je infekce BK?
Infekce virem BK (BKV) je běžná virová infekce, která obvykle nezpůsobuje problémy. Virus BK se může šířit, pokud jste v kontaktu s infikovanou krví nebo tělesnými tekutinami, jako jsou sliny. Může se šířit z jedné osoby na druhou během transplantace orgánu nebo z matky na její dítě během porodu.
Odkud pochází virus BK?
Virus BK, příbuzný viru JC, který je etiologickým agens progresivní multifokální leukoencefalopatie (PML), byl poprvé izolován v roce 1971 ze vzorku moči získaného od příjemce transplantace ledvin[1]. Název viru odkazuje na iniciály prvního pacienta, což platí i pro JC virus [2].
Jaký je jiný název pro BK virus?
BK virus se také nazývá polyomavirus.
Je virus BK smrtelný?
Ve vzácných případech pacienti mohou zemřít na virus BKnemoci. Nefropatie spojená s BK virem je spojena se ztrátou transplantovaného ledvinového štěpu u 1–10 % pacientů s nefropatií.
