Intermetalické sloučeniny jsou definovány jako pevné fáze zahrnující dva nebo více kovových nebo semimetalických prvků s uspořádanou strukturou a často dobře definovanou a pevnou stechiometrií [1–3].
Co znamená intermetalický?
: skládá se ze dvou nebo více kovů nebo z kovu a nekovu zejména: jde o slitinu s charakteristickou krystalickou strukturou a obvykle intermetalickou sloučeninou s určitým složením.
Jak vzniká intermetalická sloučenina?
Intermetalické sloučeniny se obvykle tvoří když se do slitin na bázi Al-Si přidávají legující prvky jako Fe, Cu, Mn, Mg a Sr.. Tyto prvky jsou ve výrazu tvorby slitin znázorněny X. … Byly zkoumány účinky Fe-fáze a dalších intermetalických látek tvořených Cu, Mg a Mn.
Jaké jsou příklady intermetalických sloučenin?
Příklady
- Magnetické materiály, např. alnico, sendust, Permendur, FeCo, Terfenol-D.
- Supravodiče, např. A15 fáze, niob-cín.
- Skladování vodíku, např. AB5 sloučeniny (nikl-metalhydridové baterie)
- Slitiny s tvarovou pamětí, např. Cu-Al-Ni (slitiny Cu3Al a nikl), Nitinol (NiTi)
- Nátěrové materiály, např. NiAl.
Jaký je rozdíl mezi slitinou a intermetalickými látkami?
Slitiny, označované také jako pevné roztoky, jsou náhodné směsi kovů, ve kterých je elementární krystalje přijata struktura jednoho ze základních prvků. Intermetalika jsou sloučeniny s definovanou stechiometrií a krystalovou strukturou, se specifickými místy přiřazenými pro atomy každého základního prvku.