Přestože afélium a perihélium jsou pojmy, které se většinou používají v odkazech na Zemi, protože je to naše domovská planeta, vztahují se také na jiné planety obíhající kolem Slunce. …Jižní zima je delší, protože Mars je pak nejdále od Slunce a na své eliptické dráze kolem Slunce se pohybuje pomaleji.
Co nám dokazuje aphelion a perihelion?
Země je nejblíže Slunci neboli v perihéliu, asi dva týdny po prosincovém slunovratu, kdy je na severní polokouli zima. Naopak Země je nejdále od Slunce, v bodě afélia, dva týdny po červnovém slunovratu, kdy si severní polokoule užívá teplých letních měsíců.
Proč existuje perihélium?
Je to opak afélia, což je bod nejvzdálenější od slunce. Slovo perihelion pochází z řeckých slov „peri“, což znamená blízko, a „Helios“, což znamená řecký bůh slunce. Označuje se tedy jako perihélium. (Podobné slovo, perigee, označuje nejbližší bod na oběžné dráze nějakého objektu kolem Země.)
Co je afélium a perihélium a kdy k nim dochází?
Aphelion a Perihelion popisují největší a nejbližší vzdálenost Země od Slunce. Země je nejdále od Slunce (afélium) zhruba dva týdny po červnovém slunovratu a nejblíže Slunci (perihelium) zhruba 2 týdny po prosincovémSlunovrat.
Jaký je smysl afélia?
Aphelion, v astronomii, bod na oběžné dráze planety, komety nebo jiného tělesa nejvzdálenějšího od Slunce. Když je Země na začátku července ve svém aféliu, je asi o 4 800 000 km (3 000 000 mil) dále od Slunce, než když byla v periheliu na začátku ledna.
