V druhém podmiňovacím způsobu, kdy je sloveso v if-klauzuli formou be, používáme were místo was.
Zde používáme jednoduchý minulý čas v if-klauzuli a would + infinitiv v hlavní klauzi.
- Udělal bych dort, kdybych měl čas.
- Vyčistila by koberec, kdybyste ji požádali.
- Kdybych měl peníze, koupil bych si bungalov.
Proč používáme were ve 2. podmínce?
Proto, kdykoli použijete druhou podmínku k mluvení (nebo psaní) o hypotetické situaci, použijte v klauzuli if místo bylo bylo. Příklady: Kdyby byla Sandra ke svým sousedům milejší, byla by zvána na jejich večírky. Kdybych byl autor, napsal bych knihu.
Byl(a) v podmínečném odsouzení?
Pokud je sloveso ve klauzuli if „být“, použijte „bylo“, i když je předmětem klauzule je předmět třetí osoby jednotného čísla (tj., ona, to). … Pro ilustraci této výjimky viz příklady níže: Kdybych byl bohatý muž, věnoval bych více charitativních darů.
Co jsou 2. podmínkové věty?
Druhá podmínka je struktura používaná k mluvení o nemožných nebo imaginárních situacích. … Zde jsou podmínkové věty: Pokud bude zítra hezký den, půjdeme plavat. – TATO SITUACE JE MOŽNÁ. Kdybych nebyl/nebyl v práci, byl bych na pláži.
Bylo nebo bylo ve větě?
Was ispoužívá se v první osobě jednotného čísla (I) a třetí osobě jednotného čísla (on, ona, to). Were se používá ve druhé osobě jednotného a množného čísla (ty, tvůj, tvůj) a první a třetí osobě množného čísla (my, oni). Jel jsem do parku. Pili jste trochu vody.
