Anaxagoras, (narozen asi 500 př. n. l., Clazomenae, Anatolia [nyní v Turecku] – zemřel kolem roku 428, Lampsacus), řecký filosof přírody, kterého si pamatoval pro svou kosmologii a objev pravá příčina zatmění. Byl spojován s athénským státníkem Periklem.
Jaký je přínos Anaxagoras v astronomii?
Anaxagoras učil, že slunce je žhavá skála a že měsíc svítí z odraženého světla slunce. Také chápe, že zatmění vzniká, když Měsíc projde stínem Země (zatmění Měsíce) nebo když se Měsíc dostane mezi Slunce a Měsíc (zatmění Slunce.)
Jaký je přínos Anaxagoras v atomové teorii?
Namísto vzduchu, ohně, vody a země jako čtyř prvků stvoření, Anaxagoras řekl, že existuje nekonečný počet částic neboli „semen“(spermata), která se spojila a vytvořila vše v vesmír. Tato semena nebo stavební bloky lze rozdělit na menší části nebo je spojit do větších položek.
Jaká byla filozofie Anaxagoras?
Anaxagorova doktrína autonomní, nekonečné, mocné a věčné Mysli [1], která je nejčistší ze všech věcí, je pánem sama sebe a vládcem všeho, ovládání všech prvků a řízení všech fyzických interakcí ve vesmíru tím nejsprávnějším způsobem [2] je ta nejinovativnější úžasná teorie…
Co se Anaxagoras snaží vysvětlits jeho argumentem Všechno je ve všem?
Předložil fyzikální teorii „všeho ve všem“a tvrdil, že nous (intelekt nebo mysl) je motivní příčinou vesmíru. … Anaxagoras tvrdil, že původní stav vesmíru byl směsí všech jeho složek (základních realit jeho systému).
